|
|
Thomas Bradwardine. Život a dílo.
Školoud, Barnabáš ; Bečvář, Jindřich (vedoucí práce) ; Halas, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá životem a dílem anglického učence Thomase Bradwardina, který žil v 1. polovině 14. století. První kapitola práce shrnuje informace o jeho životě a popisuje dobové souvislosti (stoletá válka, černá smrt v Evropě, filosofie tehdejší doby). Druhá kapitola se věnuje Bradwardinovu dílu teologickému, logickému, přírodně-filosofickému a matematickému. Podrobněji je rozebráno dílo De proportionibus, v kterém Bradwardine prezentoval svůj nový pohybový zákon a dílo De continuo, v kterém odmítá atomistické názory na složení kontinua a hájí aristotelskou koncepci. Druhá kapitola obsahuje navíc po- pis vědeckého hnutí 13. a 14. století.
|
|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
Předkládaná práce Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna pojednává o kazatelském díle klerika Jindřicha z Vildštejna, které se nám dochovalo v rukopise Bavorské státní knihovny v Mnichově (BSB, Clm 14256). K popsání a zhodnocení tohoto rukopisného souboru si autor vybírá pouze malou sondu (tři z celkových třinácti kazatelských textů), na níž různými způsoby ukazuje podobu, kontext a sociálně-komunikační účel pozdně středověkého kázání. Tyto tři vybrané části pramene pojí skutečnost, že zazněly v Litomyšli (v letech 1376 a 1378). Jedná se o dvě eucharistická kázání a o jednu smuteční řeč ku příležitosti pohřbu Karla IV. Na začátku celé práce je čtenář obeznámen s životními reáliemi historické osobnosti Jindřicha z Vildštejna, který byl příslušníkem minoritského řádu a zastával v průběhu svého života několik biskupských úřadů. V druhé části autor předkládá popis a klasifikaci vybraných kazatelských textů. Třetí část práce pak tvoří interpretační studie, v které se autor snaží na vytčené pramenné sondě objasnit dobový komunikační význam jednoho výrazného fenoménu středověkých kazatelských rukopisů, jakým je hojné používání citátů z Bible a autorit. Na samém konci práce je přiložena kritická edice tří litomyšlských kázání Jindřicha z Vildštejna, s kterými autor v průběhu studie pracoval. Klíčová...
|
|
|
The Construction of a Historical Reality in Jean Froissart's Chronicles
Soukupová, Věra ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Doudet, Estelle Cathrine (oponent) ; Croenen, Godfried (oponent)
Shrnutí Konstrukce historické reality v díle kronikáře Jeana Froissarta Jean Froissart je jeden z nejslavnějších středověkých kronikářů, jenž se těší všeobecnému uznání pro literární hodnotu svého historiografického díla, méně však pro věrohodnost svého vyprávění. Náš výzkum se vydal po stopách badatelů, jejichž snaha směřovala k rehabilitaci tohoto autora : jeho studium nevychází z principů, které určují naše porozumění historii jakožto akademické disciplíně, nýbrž z konceptuálních proudů, které ovlivňovaly psaní dějin ve 14. století, přičemž je samozřejmě zapotřebí vzít v úvahu tradice, na nichž středověká historiografie spočívala. Jinými slovy, cílem naší práce bylo zkoumání Froissartovy "historické dílny". Historiografické dílo Jeana Froissarta je přirozeně zasazeno do určité dobové diskuze o historických žánrech, vztazích mezi formou a pravdou, jíž by vyprávění dějinných událostí mělo být nositelkou, o způsobech, jakým se utváří autorita historického příběhu. Naše zkoumání Froissartových perspektiv a pohledů na psaní historie vychází z průniku tohoto dobového kontextu na jedné straně a individualitou autora na straně druhé. Od počátku jeho kariéry stály v centru kronikářova zájmu otázky nestrannosti a věrohodnosti vyprávění. Froissart proto vypracoval čím dál komplexnější systém referencí, jejichž...
|
|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Thomas Bradwardine. Život a dílo.
Školoud, Barnabáš ; Bečvář, Jindřich (vedoucí práce) ; Halas, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá životem a dílem anglického učence Thomase Bradwardina, který žil v 1. polovině 14. století. První kapitola práce shrnuje informace o jeho životě a popisuje dobové souvislosti (stoletá válka, černá smrt v Evropě, filosofie tehdejší doby). Druhá kapitola se věnuje Bradwardinovu dílu teologickému, logickému, přírodně-filosofickému a matematickému. Podrobněji je rozebráno dílo De proportionibus, v kterém Bradwardine prezentoval svůj nový pohybový zákon a dílo De continuo, v kterém odmítá atomistické názory na složení kontinua a hájí aristotelskou koncepci. Druhá kapitola obsahuje navíc po- pis vědeckého hnutí 13. a 14. století.
|
host ::
RSS.